Hrad byl založen Markvartici patrně na počátku poslední čtvrti 13. století. Prvním známým majitelem byl Jan z Michalovic. Jeho rod držel hrad až do roku 1468, kdy byl objekt připojen k Mladé Boleslavi, přestal být udržován a v průběhu 16. století byl již pustý. V 19. století byla podkopána jeho věž, v důsledku toho se šikmo roztrhla a její horní části se vcelku sesula o patro níž. V této šikmé poloze zůstala dochována.
Stavební dispozice rodového hradu Michalovice byla dvojdílná. Před vlastním hradem bylo předhradí se samostatným opevněním. Jediný přístup byl po mostě přes příkop vytesaný ve skále, který odděloval předhradí od hradního jádra. Hrad byl obklopen parkánem s dvojitou hradbou. Obytnou část vnitřního hradu tvořil dvoupatrový palác ve tvaru písmene L, který prošel několika úpravami. Dominantou celého hradu je dodnes okrouhlá věž (bergrift) jež se nazývá Putna. Věž sloužila obyvatelům hradu jako poslední útočiště při útoku na hrad a mohla být samostatně bráněna. Přístup do věže byl proto přes snadno odstranitelný můstek ve výši prvního patra. Hrad Michalovice představují typický šlechtický hrad 13. – 14. století. Poměrně rozsáhlý palác a mohutnost opevnění dokládají, že zakladatel hradu a jeho následovníci měli dostatek prostředků na vybudování důstojného sídla, jež by v dostatečné míře reprezentovalo postavení a moc svých majitelů – pánů z Michalovic.
Historie hradu
Někdy v polovině XII. století přijal český král Vladislav do svých služeb lužického válečníka Markvarta. Jemu a jeho dědicům postoupil veškerou, svobodnými českými národy dosud neobsazenou půdu a Markvartici se tak stali držiteli rozsáhlého území tehdejšího severního Boleslavska. Zde pak budují nová hradní sídla, zakládají vsi a dvory Jednou z nových staveb byl i hrad na skále nad tokem řeky Jizery, nazvaný podle starobylého kostelíka zasvěceného sv. Michalovi MICHALOVICE – Michelsperk. Stavba provedená z tesaného pískovce měla základnu trojhranu s horní a dolní hradební zdí. Nejen podle zachovalých pozůstatků, ale i rekonstrukce objektu, stejně jako skromných rozměrů obytných místností lze potvrdit raně gotický sloh stavby a tím i stanovit přibližnou dobu vzniku – před rokem 1281. Stavitelem hradu byl buď Beneš zvaný Pyšný (Putna – nejstarší část hradu) nebo jeho syn Jan, který se roku 1281 poprvé píše z Michalovic. Zakladatelem rodu byl pravděpodobně někdejší budyšínský kastelán Beneš Markvartic. Z jeho potomků známe Beneše, zvaného pro svůj účes Okrouhlý, jeho syna Beneše Pyšného a vnuka Jana. Jan, jinak Ješek z Michalovic, byl jednou z nejslavnějších postav rodu. Při dvoře krále Václava II. zastával úřad nejvyššího číšníka, byl pověřován i diplomatickým jednáním. Stejně jako jeho král i on sám si velmi oblíbil tehdejší mravy a zvyky, vynikal zejména v rytířských hrách – turnajích a klání. V roce 1425 byl hrad dobyt husitským vojskem, neboť Michalovci patřili k čelným představitelům katolické šlechty v Čechách. Pak až do skončení husitských válek byla na hradě husitská posádka. Posledním obyvatelem hradu a rozsáhlého panství byl z rodu Michalovců byl Jindřich Kruhlata z Michalovic. Ten sice přebýval převážně na mladoboleslavském hradě, ale Michalovice byly stále udržovány. Po jeho smrti v roce 1468 připadlo celé michalovické panství Tovačovským z Cimburka. Ti však již na hradě nesídlili, hrad začal podléhat zkáze a v roce 1513 je již zmiňován jako pustý.